O nemocnici

1.11.2023

Veganství se dá z hlediska stravování chápat jako způsob života, při kterém se jedná o naprosté vypuštění všech živočišných produktů z jídelníčku. Proto vegani nekonzumují vejce, mléčné výrobky a většina z nich ani med. Veganská strava obsahuje pouze produkty rostlinného původu, jako jsou obiloviny, luštěniny, houby, zeleninu, ovoce, ořechy, tofu, sóju a různá semínka. Naproti tomu vegetariáni nejedí maso a jejich strava, pokud je dobře naplánovaná, se z hlediska nutrientů neliší od stravy zahrnující maso.

Vegetariáni uvádí, že strava bez masa jim pomohla k úbytku hmotnosti, zlepšilo se jim trávení nebo se jim snížil tlak. Nutriční terapeutka říčanské nemocnice tyto přínosy potvrzuje a dodává: „Vegetariánství neboli bezmasá strava může pomáhat například  ke snížení rizika srdečních nemocí.  U veganů je však obzvlášť potřebné hlídat, zda přijímají dostatek bílkovin a dalších živin. Správně sestavený jídelníček je tady skutečně na místě, aby jejich tělo fungovalo co nejlépe. Je důležitá pestrost i množství rostlinných potravin.“ A dále upozorňuje: „Při veganství je nutné doplnit vitamín B12 suplementem a na zvážení jsou minerály jako železo, zinek a vápník, které jsou sice v rostlinné stravě obsaženy, ovšem kvůli nižší vstřebatelnosti bývají u veganů nedostatkové.“ Případná rizika z nedostatku živin jsou tím vyšší, čím více druhů potravin je vyloučeno. Paní Ondrová u veganů vidí možná rizika v nedostatečném příjmu plnohodnotných bílkovin, železa, vápníku a při nedostatečného pobytu na slunci i v nedostatku vitamínu D, dále v nedostatku vitamínu B12, v možném nedostatku zinku a n-3 mastných kyselin a z těchto důvodů doporučuje: „Pro minimalizaci uvedených rizik je žádoucí často zařazovat do jídelníčku fortifikované potraviny, což jsou potraviny obohacené o některou výživovou složku.“

V souvislosti s veganstvím je zajímavostí, že na rostlinné stravě lze přibírat i hubnout. V každém případě je ale nutné více přemýšlet nad skladbou jídelníčku a zvláště bílkovin. Rostlinné bílkoviny na rozdíl od živočišných nemají celé spektrum aminokyselin, proto by se pro jejich získání měly kombinovat luštěniny, obiloviny, ořechy a semena.

A jak se dívat na odstranění masa z jídelníčku u dětí? Prevalence restriktivních diet, zejména vegetariánských a veganských v Evropě a dalších západních zemích, výrazně narůstá. U malých dětí a dospívajících jsou nejen hmotnost a výška, ale také neurokognitivní a psychomotorický vývoj silně ovlivněny zdrojem, množstvím a kvalitou jejich výživy. Nutriční terapeutka poukazuje na studie prováděných na dospělé populaci, kde se prokázalo, že rostlinná strava má zdravotní přínosy ve snížení rizika chronických onemocnění jako je obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a některé typy rakoviny. Neexistují však žádné jasné důkazy o tom, že by veganská strava zahájená v dětství měla trvalý zdravotní přínos. Naopak může být tato strava potenciálně kritická pro malé děti s rizikem nedostatečného přísunu z hlediska kvality bílkovin a energie, stejně tak jako mastných kyselin s dlouhým řetězcem, železa, zinku, vitamínu D, jódu, vápníku a zejména vitamínu B12. Nedostatek těchto živin může vést k závažným a někdy nevratným vývojovým poruchám. Pokud je taková strava zvolena z etických, ekologických nebo zdravotních důvodů, měla by být strava dítěte dobře naplánovaná, diverzifikovaná s dostatečným doplňováním vitamínu B12, vitamínu D, jódu a potenciálně dalších mikroživin.

Nabízí se i otázka, pokud není člověk vegan ani vegetarián, ale pravidelně si zařazuje bezmasé dny do jinak masitého jídelníčku, zda je to pro něj prospěšné? K tomu nutriční terapeutka říčanské nemocnice poznamenává: „Trend spotřeby masa má stále rostoucí charakter, i přesto že konzumace masa a masných výrobků bývá spojována s některými neinfekčními onemocněními hromadného výskytu například kardiovaskulárních onemocnění. Je potřeba nahlížet na svůj jídelníček komplexně, pokud v něm převládá konzumace nasycených mastných kyselin, které se převážně nacházejí v živočišných potravinách například v másle, sádle, vejcích, mase, rybách, smetaně, mléce, sýrech a dalších mléčných výrobcích, je žádoucí a prospěšné zařazovat i bezmasé dny,“  dodává nutriční terapeutka Nemocnice AGEL Říčany Bc. Ellen Ondrová.